Košťany jsou v historických pramenech doloženy poprvé v Duchcovské městské knize od roku 1394. Ves vznikla pravděpodobně však kolem druhé čtvrtiny 14. století, a sice na soutoku potoka Bouřlivce a Střelenského potoka. Původně slovanská ves s charakteristickou podkovitou návsí, patrnou ještě na mapě stabilního katastru z roku 1842, patřila k rýzmburskému panství. Až do počátku 16. století, kdy se majiteli stávají bílinští Lobkowiczové, kteří zde později zřídili sídlo správy svých lesů, měla ves několik majitelů. Lobkowiczové ves drželi až do osamostatnění v roce 1850. K obci Košťany tehdy patřily osada Grundmühlen (Mlýny), Střelná, Mstišov a Cukmantl (Pozorka). Toto spojení trvalo až do roku 1856, kdy Střelná přešla do sousedního okresu Duchcov a stala se osadou obce Jeníkov, ale pouze „pro zjednodušení účetnictví panství“, o které v té době požádal hrabě Valdštejn. Tato změna – odloučení od Města Košťany – byla pouze administrativním aktem, byť tento stav trval téměř sto let. Střelná sdílela již odedávna s Košťany školu, poštu i hřbitov. Měla úzké hospodářské, kulturní a společenské styky s Košťany, což svědčilo o jejím přímém vztahu ke Košťanům. Obecní záležitosti byly spravovány osadním zastupitelstvem a tento stav prakticky trval až do konce roku 1949.

Po staletí neměnná půdorysná struktura Košťan se počala rozvíjet již ve třetí čtvrtině 18. století, kdy růst průmyslových závodů, spolu s rozvojem těžby uhlí, vyvolal velký příliv českého obyvatelstva z vnitrozemí. Přicházeli sem především skláři, horníci, ale i drobní živnostníci. Košťany, zcela poněmčené, ještě v roce 1842 byly nepatrnou vesnicí se 60 domy. Během několika desítek let se však staly průmyslovým městečkem s bohatým kulturním a společenským životem. Bylo zde šest skláren, tři textilní závody, strojírna, dvě továrny na šamotové zboží a dva povrchové uhelné lomy. Díky velké koncentraci skláren se staly významným střediskem českých sklářů - v letech 1906 - 1914 se zde vydával časopis Český sklář.

Až do začátku 90. let 19. století se Češi a Němci poměrně dobře snášeli. Ke změně došlo, když se Češi začali domáhat svých práv, zaručených ústavou: rovnoprávnosti a zejména české školy. Místní Němci, jako všude jinde na severu Čech, bránili založení české školy. Stupňovali represe a v roce 1896 bylo mnoho českých dělníků, požadujících otevření české školy, propuštěno z práce a vyhozeno z bytů. Nakonec se podařilo otevřít matiční a později veřejnou českou školu. Podmínky pro výuku však byly žalostné. Němci, kteří v novém Československu ztratili postavení vládnoucí většiny, se však mohli i nadále rozvíjet. Z třiceti společenských a politických organizací, působících v Košťanech, byla polovina německých. Němci měli vlastní školu obecnou i měšťanskou.

Neblahé důsledky velké hospodářské krize dolehly i na obyvatele Košťan. Většina průmyslových závodů byla uzavřena anebo pracovaly omezeně. Obec byla nesmírně zadlužena a proto Zemský úřad v roce 1934 rozpustil obecní zastupitelstvo. Obec až do roku 1938 řídil vládní komisař. V důsledku mnichovské dohody byly 10. října 1938 připojeny k Německu i Košťany. Ještě před příchodem wehrmachtu odešlo z Košťan na 1900 Čechů. Přesto podle sčítání lidu v roce 1943 tvořili Češi 30% obyvatelstva (1302 Čechů, 2824 Němců, 172 cizinců). Po skončení války byli do roku 1947 byli téměř všichni košťanští Němci odsunuti do Německa. Během války v koncentračních táborech zahynulo i několik košťanských obyvatel.

V roce 1930 měly Košťany 6097 obyvatel a 600 domů a počet obyvatel do roku 1937 ještě vzrostl. Slibný vývoj obce byl zastaven druhou světovou válkou a po ní intenzivní těžbou hnědého uhlí. Ještě v období před polovinou 20. století začala plošná destrukce zástavby, která v šedesátých letech dosáhla vrcholu. Úplně zmizela celá severní část obce až k náměstí, byla zlikvidována většina obytných domů, obchodů, průmyslových závodů a košťanský úsek důležité podmokelsko-duchcovské trati s nádražím. Důlní činnost - těžba i výsypky - zasáhla veškeré území mezi Košťany, jižní částí Střelné, Novými Verneřicemi, Hrobem a Oldřichovem. Úbytku počtu obyvatel a ztrátě bytového fondu nezabránila výstavba rodinných domků v Košťanech (SAB) ani nového sídliště ve Střelné, která se v roce 1949 stala opět součástí obce.

Košťany, které již před válkou měly městský charakter, žádaly v letech 1907, 1925 a 1936 o povýšení na město. Městem se staly až v roce 1994 a o čtyři roky později, v roce 1998, byl městu udělen znak a prapor viz. Současné Košťany

Pro další historické fotografie navštivte naší historickou fotogalerii nebo klikněte na některou z fotografií.

Zajímá-li Vás historie košťanského sklářství klikněte sem.