aneb svědectví o zaniklých košťanských památkách
Socha sv. Jana Nepomuckého
Socha sv. Jana Nepomuckého byla postavena v roce 1746 ve středu Tržnice. Za sochou směrem k Lednici stávala kašna a před ní jednoduchý dřevěný kříž. Kolem tohoto uskupení stály tři kaštany a jedna lipka. Socha byla z velmi nekvalitního pískovce. V roce 1884 chtěla obec sochu opravit, ale k tomu došlo až v roce 1891. Současně měla být socha umístěna před čp. 16 a 17, ale nakonec byla přemístěna po zasypání obecního rybníčku na jeho místo před čp. 23. Podle záznamů opravy sochy provedl košťanský zedník Karel Aschenbrenner. V košťanské kronice je zpráva, že nakonec socha byla v roce 1918 odstraněna „pro sešlost její“.
Smírčí kříž
Pro rozšiřování silnice u hotelu U orla v roce 1914 byla zbourána kolna u čp. 1 (nyní sokolovna). Při této práci dělníci objevili zazděný kamenný kříž a několik mincí, pocházejících ze 17. století. Po prozkoumání kříže pracovníkem teplického muzea bylo určeno, že se jedná o tzv. smírčí kříž ze 17. století. Po opravě byl kříž zazděn do plotu u sokolovny. Na počátku osmdesátých let minulého století byl kříž při autonehodě úplně zničen.
Rohanův kříž
V lese za loveckým zámečkem, necelých 100 m severně, stával pískovcový kříž s přírodními motivy. Kříž byl vytesán z jednoho kusu kamene a instalován zřejmě v letech 1857 – 58. Nápis na jeho podstavci v německy psaném textu sděloval, že je to upomínka na prince Rohana, c.k. rytmistra, narozeného na Sychrově 8.10.1829 a zemřelého 28.9.1857. Kříž byl v roce 1921 poškozen neznámými vandaly a po opravě v letech třicátých opět umístěn. K úplnému zničení kříže došlo při kácení stromů při stavbě silnice Dubí-Hrob. Staří pamětníci vypravovali, že na místě kříže se kdysi odehrála milostná tragedie.
.
Košťanský kostel
Košťany bývaly přifařeny k jeníkovskému kostelu. V letech 1859 až 1861 byl vystavěn na obecním pozemku kostel „Pozdvižení sv. kříže“. Na stavbě kostela se finančně podíleli farníci, obec a Lobkowiczové. Za dostavbu kostela bylo obci uděleno litoměřickým biskupem B. Hillem uznání za obětavost. Věžní hodiny zhotovil cínovecký hodinář Jan Kohlschüter v roce 1864. Varhany s jedním manuálem a šesti registry byly dodány až v roce 1889 pražským varhanářem Jindřichem Schiffnerem. Kostel byl zbořen v důsledku postupu důlní těžby v roce 1950.
text: František Pelz